Anotace: ......
...opíjela jsem se
aby mi bylo veselo
aby mi bylo líp
abych byla bez zábran...
Viděl jsi někdy plakat anděla?
já ne
ale smutek jejich křídel
mám zakódovaný v duši
a bojím se
až je mi úzko
že zestárnu
zhořknu
a budu se opíjet
abych zapoměla
na tu dívku
kterou jsem byla
kterou jsem chtěla být
na sny
na smích
na ulehčení hřejivé blízkosti
opíjela jsem se z mnoha příčin
i teď jsem opilá
jen místo vína
je v tobě vina
nejsem hodná víš
jen možná jiná
pod nánosem
bolesti
mrazivá
uprostřed těla
.
.
.
a ty?
.
.
.
proudíš mi krví
pálíš .
žhneš
až andělům
roztávají vločky
ve vlasech
a do smutku padá ticho
z radosti
přemýšlím zda je to báseň či dojem, moc prožitý...
má tolik touhy a já se do ní nořím... je tolik osobní..
06.12.2010 22:17:00 | zelená víla
..a je to tu zas ..po kolikáté už máme ve stejný čas stejnou náladu a Ty jí vypisuješ tady do modra a já si čtu o sobě ..báseň..děkuju, že jsi Lucí :)
23.11.2010 09:19:00 | Noc17
"a budu se opíjet
abych zapomněla
na tu dívku
kterou jsem byla
kterou jsem chtěla být"
Luci, v Tvých básních bude ta dívka pořád žít ...
Slyším ji smát se i plakat,
když křídlům dochází síla,
uletět
nebo aspoň
vznést se
na chvíli
ve chvíli
tichého toužení ...
úžasné ...parádní čtení na noc i den ...
22.11.2010 05:53:00 | Bambulka
je někdy dechberoucí
jak druzí popisují nálady nám vlastní
a pocity a stavy
asi se půjdu opít s nocí
asi se půjdu někam zasnít
asi si půjdu šluknout trávy...
21.11.2010 18:24:00 | šuměnka
Lucinko, ta báseň je tak nádherná, tak nádherná! Andělsky krásná, prozářená :-*
21.11.2010 00:29:00 | Levandule
Tvůj smutek na ústupu,
z dob podléhání supu,
který ti kloval duši,
dnes pohladil mé uši...
A úsměv Ti moc sluší...
19.11.2010 23:02:00 | Špáďa