Metabolizmus duše
Metabolizmus duše
Tam
kam vkročí podivíni
dodoutná oheň
ve zbytcích dubu staletého
a v pláči koní Achillových
zčerná tichem hvízdavým
nebe krvavé
aby sametem zakrylo
těla pokroucená křečí smíchu andělů
kteří udeřeni
biči bezvěrců
se snesli v prachu na jejich tváře.
Já stojím udiven
se svící pokroucenou
a vycházím zvolna ze skrýše
tiché úvahy
opařen voskem mrtvých včel
ulehám z kleku
do trávy
abych se rosou zbavil prachu.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ještě že umíme jen tak si lehnout do trávy...
a vychutnat rosu... :o)
Moc se mi líbí, jak mě vždycky dokážeš překvapit něčím, co bych od tebe absolutně nečekala! Mávám na dálku!!! :o)
16.01.2006 09:57:00 | Cecilka
Ahoj Jardo, ano Barunka nebo Barborka, to bylo první,co mě napadlo, když jsem si ji přinesla poprvé domů. Dělala mi společnost,nebyla jsem v tom pokoji tak sama. Běhala za mnou pro pohlazení a na králíčka byla až moc chytrá. Postrádám ji,ale nový už ji nenahradí..měla prostě svoji osobitou králičí povahu..
15.01.2006 23:31:00 | Cinderella
