Sny noci i dne

Za hranicí skutečnosti
v malé snové říši,
jež od světa našeho
se tolik v mnohém liší.

Za řekou vší spodiny,
za noci či za dne,
zloducha, neb hrdiny
na tě role padne.

Noční můry v temných hávech,
utíkáš a nevíš kam.
Šípy lovce ve tvých zádech
a bolesti z jiných ran.

Temný závoj strachu plný,
bludný lyšaj smrtihlav,
kroužící ve svitu Luny,
prohlubujíc krutý stav.

A náhle vše se zavlní,
světlo tmu tvou naplní.
Není už se čeho bát,
není před čím utíkat,

všude proudí naděje,
vítr tiše zapěje
a život ja tak krásný zas,
vydej se mu napospas.

Užívej si chvíle krásné,
nikdy nevíš, kdy vše zhasne.
Čas bohužel nečeká
na prostého člověka.

Někdy si tak rychle běží,
že stíháme ho sotva stěží.
A mě se tak v mysli rodí..
Jak že to tu vlastně chodí?