Mramor slzy polyká
a nehty v kůži zaryté.
V pochvě krvavá dýka.
Vprostředku tělo. Zakryté.
Je jako padlá planeta.
Stopy po těžkých botách,
Po chodci dávno je veta.
Planeta bez života.
Snad kapka krve na rtu zbyla.
Co z toho však? Zde hlavním
je, žes uvnitř těla byla.
A teď se vznášíš nad ním.
Krutá, krvavá vendeta.
A to vše v jménu míru.
Sbohem, mé tělo. Kometa
odlétá do vesmíru.
Tak ty opravdu budeš zajímavá tvorba!
díky, žes mě na sebe nepřímo upozornil!
klobouk dolů!
24.11.2010 22:58:00 | šuměnka