Po nocích,
se vrací...
Mé druhé já,
posilněné alkoholem...
Mám snad tucet přání,
a v očích ještě ty nespadlý slzy..
A můj tichý pláč,
nese se tmou...
A na samý okraj,
položila jsem svojí naději....
Už zase,
snad po sto padesáté...
Řítím se propastí,
nebezbečnou rychlostí...
A o návrat,
už se prosit nebudu....
Zlomili mi duši,
a rozpůlili srdce...
Smáli se beznaději,
přesně tak, jak jsme to čekali, brácho...
Snad anděl ti křídlem utře slzy
pak posune naději od okraje,
blíž tebe,at se ohřeje.
Splní ti jedno přání
pak snad pošleš alkohol do háje
a necháš své Já postavit a žít...
05.12.2010 12:29:00 | Danger
Ti o kterých nic nevš, myslíš si, že víš, jsi tak neskutečně sebejistý..........omyl, pane...
27.11.2010 22:10:00 | whiolet
Neštěstí je příčinou selhání něčeho pro lidi důležitého..takže máš pravdu. Je to realistické a to je na tom to depresivní...ale jak bylo řečeno - to přejde..všechno má svůj konec, i špatné časy ;-)
23.11.2010 21:25:00 | Chancer
...nebo hůř ...četl jsem dvaX ...nepřipadá mi to až tak depkoidní ...spíše realistické ...prima věc ...
23.11.2010 15:48:00 | WhiteSkull