Po zimě jaro

Po zimě jaro

Anotace: Zbytky doufání v to, že i zlé je pro něco dobré, smrt že plodí život a bolest je jen první fází štěstí.

Na holých větvích zbytky snů.
Tma skrytá v křídlech havranů.
V posledních listech barva krve
- ne, nebude nic jako prve.
Utekla létu zpoza mříží
a teď se kradmo kolem plíží.
Oči má z ledu, v vlasech sníh.
Ten její známý ostrý smích
vítr už roznes po polích.

Mýtina, v noci děsuplná.
Uprostřed leží mladá srna.
Přikrytá něžně vločkami,
se slzou, jak se zazdá mi.
Vprostředku bílé závěje
se naposledy zachvěje
srdce. Jediné z nevinných.
A zbytky dechu, řekla bych
vítr už roznes po polích.

To samé místo, jiný čas.
Pryč odtáh´ všechen zmar i mráz.
K skále vlčice nese kost
- pro svoje mladé budoucnost.
Šedivé vlče mámu vítá.
Březen už písně v stéblech splítá,
po mýtině se srnec mih´.
Neutěšenost časů zlých
vítr už roznes po polích.

Po zimě vždycky přijde jaro.
Stalo se? Ať. No tak se stalo.
I když to nikdo nespraví.
Život hold nikde nestaví.
Však zbytky smutků, pozdní sníh
vítr už roznes po polích...

Autor Descardea, 24.11.2010
Přečteno 346x
Tipy 11
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

úžasně napsáno,jen tiše závidím =)

28.11.2010 13:16:00 | Désolé

líbí

Tedy to je dílo!
Má to děj, rytmus, náboj, sílu, smršť i syrovost.
jak dobré kýty kilo
asi budu Tvůj přicházivší host!

jedna z nejlepších básní, co jsem poslední dobou četla!

24.11.2010 22:56:00 | šuměnka

líbí

Má v sobě sílu.

24.11.2010 22:02:00 | Jana M.

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel