Strýčku Werthře

Ach milý Werthře,stojím ve Vašem stínu,
nemá dívka,nemá žádnou vinu,
vždyť pod svíčkou bývá největší stín,
nejtrpčí je nejlepší ze světových vín,
nejdražší samet rozdrásá kůži,
pláčeme - my - muži.

Milý Werthře, co já bych Vám psal,
chci navštívit lesy nedaleko skal,
však lidé tam stejní jsou,
k pokrmu srdce hříšně zvou,
hřích jež u nich očištěn,
nás spasí spanilá zem.

Příteli, až náš kalich se vyleje,
na šatech krev, krev a kapky oleje,
naše srdce v vzplanutí,
pro naše lásky nadchnuti,
vydáme poslední vzlyk,
náhle světlo svíčky - blik!