Vzdušné zámky a hrady
mapy vysněných cest,
zdi našich bytů
obranné ulity na zádech,
jak privátní paravany.
Zástěny z proutí našich strachů,
soukromé bariéry,
útokem slunečních paprsků hry
jak mečem, zpod mrazivých mraků
usekne hlavy našich draků...
Jiskřivé bílé pláně sněhu
lákavá krása zimního dne,
čtyřstěnný kosmos se zozpadne,
jedince propojí přírody něhou.
A s večerem, sněhové snění
zažene chmuru, přivábí páry,
vše skryto v čase zapomnění
procházkou bílé kolonády.
Já vím, děvčata, že ta naše ulitka je potřeba, ale je taky krásný, jak magicky čerstvě napadaný sníh dokáže vytáhnout ven na procházku i ty, co se lidí straní a vidíš jim v očích jiskřičky, jako by byli zase malé děti a vůbec, na všech je vidět taková krásná radost..
26.11.2010 09:54:00 | Sladkalu
soukromé ulity jsou ovšem zapotřebí
ty schránky našich bolů, našich krás
z nich vytahovat budem svoje esa v nebi
až každého z nás dostihne náš čas...
26.11.2010 06:11:00 | šuměnka