Věříte na přízraky? / To já svůj jeden mám
A nechodí mě zakrýt, když vzniká zima z rán
Co dělá, než se vzbudím, i pro mne záhadou?
Však hřeje víc, než studí! Jak žár nad Nevadou
Můj přízrak chodí s nocí / nehlášen, nepozván
A dechem nadhoroucím, mi říká, kdo je pán
Rozpálí moje ústa a rozplaví můj klín
Když vzbudím se, by zůstal / tak zbývá z něj jen stín
Můj přízrak ve mně žije / někdy i hodin pár
A nechává mě svíjet, by hudbu svou mi hrál
na moje nahé tělo svým lačným dotýkáním
A nechybí mu smělost i touha po poznání…
Můj přízrak sny mi bere / A svoje vyrývá mi
Tráví mě vlastním sérem / chce záchvěv vidět dámy
když do nočního ticha zasténá bezděky
Pak ze slin lektvar smíchá receptů odvěkých
°°°
Ty jsi můj přízrak noci, co ke mně chodí krást
Tys loď, co kotví v docích, ta zapeklitá past
Tys obrovská má touha. I zmatek v vzbuzení
Tys přelud, fikce pouhá. Mé velké vzrušení…
Náramně jsem si početla, lehce si Tvé veršíky do svého života převedla a prostě tím vším náherným je pro mě můj miláček! :o) ST!***
28.11.2010 19:49:00 | NikitaNikaT.
tvůj přízrak jméno má
a zná ho jen srdce tvý
plný
touhy,vášně i bolesti...
ST
28.11.2010 15:07:00 | Mbonita
Nejkrásnější ať se zdají
sny, co maj se zdát!
Dál ať přízrak zpívá v ráji,
jestli tě má rád!
Přízrak jsou tvý touhy horký,
zbaví soužení,
vytáhnou tě ven z ponorky,
z pasti pro ženy.
Přízrak je tvůj budič žití!
Věř však, přijde den!
Přinese ti náruč kvítí...
Nebude tvůj sen.
28.11.2010 00:39:00 | Špáďa