Život je děvka neřestná.

Odhodí děvka pestrý háv
i sirénin hlas zrádný,
mnohý k ní došel živ a zdráv,
však nevrátil se žádný.

Kdo vyšel, stržen v divý rej,
po něm měl těžké spaní,
jen vnitřní prázdno, lživý děj,
...děvky a chlast jen schání.

Snad dokázal jsem dobře žít
i pěkné písně zpívat,
po lásce netoužil jen snít
a ve lži neprodlívat.

Píseň zrozená v bolesti
o zvadlé je již kráse,
o promrhané mladosti,
o pohřbeném je čase.

Až zazní zvony polední,
odložím svoji lyru,
...dozní-li píseň poslední,
ztratil jsem v sebe víru.