Anotace: Vlastně tahle básnička není o ničem, a proto pokaždé, když ji objevím, přemýšlím, čím tak zaujala lidi, se kterými se znám osobně. Napsala jsem ji asi před rokem a půl...
Černá a bílá,
rub a líc,
káva a mlíko,
všechno a nic.
Žena a muž,
láska v srdcích rostoucí,
pramen krve žhnoucí
obarví černou tuš.
Slova z papíru křičela:
miluj a nenáviď.
Ústa mi sevřela
černá a bílá niť.
Světlo a stín
- obraz na mé dlani.
V svých očích zřím,
že den už se sklání.
Černá a bílá,
má jediná touha,
růže a trny,
samet a kameny
zmohly se mě...
Ano opravdu tam nejde nalézt hlubší význam, ale má pěkné rýmy ačkoliv v pár usecích to nedává valný význam, dobrý, ale nechápu to :-)
01.12.2010 08:37:00 | Já sám