Sny

Až probudím se do temného rána,
hned oddychnu si, že jsem neumřel.
Zas čeká na mne stránka nepopsaná
a já ji nevybarvím, bohužel.

Až kráčet budu městem setmělým,
vám druhým bude slunce vycházet.
Jsem pesimista. Sám s osudem svým
se ve tmách topím už tisíce let.

Až bloudit budu temným polednem,
vám druhým bude slunce vrcholit
tam někde v světě skrytém, tajemném...
... a já? Dál budu nalhávat si klid.

Pak přijde večer, noc a temnota.
Až usnete, zas já se probudím.
Jen ve snech vídám barvy života,
co napsány jsou písmem Brailovým