Dobří a zlí

Já nikdy nebyla jsem dobrou bytostí,
snad ani nechtěla, a netajím se tím,
ač párkrát jsem prošla se v pochybách s trpkostí,
tak možná, že víc než mnozí tu vím.

Já nikdy snad nebyla jsem dobrým (vám) stvořením,
a nikdy netvrdila, že jím vlastně jsem
a svět sladí čaj moc hořkým mi kořením,
že raději bych prospala celičký den.

Ne, nikdy nebyla jsem „ dobrým´´ člověkem,
zda vůbec člověkem jsem někdy vlastně byla,
nikdy mi neublížil žádný temnot člen,
naopak, mnohého jsem klidně políbila

A nikdy nebála jsem se zlých netvorů a běsů,
z ničeho nelidského já neměla jsem nikdy strach,
milujíc návštěvy nočních hřbitovů a lesů.
Jen jediné stvoření mi přišlo jako vrah.

Já nikdy nebyla bytostí tak úplně dobrou,
nebyla, a tím se netajím.
Však než-li mne opět zde do srdce bodnou,
slyšte, já ale nebyla jsem ani ničím zlým