Ž I V O T

Ž e jen jeden nám byl do vínku dán
toť jeho největší je nedostatek
on přeje si být milován
být vzorem dětí, otců, matek

I když osudem je těžce zkoušen
den za dnem doprovází nás
jak diamant je v srdci broušen
zbořit chtěl by zloby hráz

V náruči nese tíhu žití
vzdát nechce se svého údělu
mnohokrát lapen ve lstivé síti
čekajíc na pomoc andělů

O kolo něj celý svět se točí
on však dál pokorný zůstává
beze slov veze nás jak věrný kočí
nikdy se boje nevzdává

T akový je od počátku bytí
nikdy však nebyl smrti vhod
my radujme se, že slunce svítí
a nestěžujme si na

Ž I V O T