Čekání... a zmrtvěl čas
když syn v náručí matky
sudbě vydán napospas
A není cesty zpátky
Čekání... svíce zhašeny
však bdí stvoření všecka
když Bůh s úsměvem kamenným
naslouchá pláči děcka
Čekání... dnů dravý proud
tu bolest prožít dá mi
než budu moci pokleknout
s ním sama pod hvězdami
Čekání, po hodině hodina
den, týden po měsíci
na zázrak lásky slova
na opožděném listě,
na pouhý dotek očima
na ty rty šeptající...
jak hůl je Aronova
V co promění se příště?
***
Jiří senior
04.12.2010 08:23:00 | j.c.