Klapoty ...
na dně utrhlé růže, když
novodobý svět mi dáváš ochutnat
po kapkách, v pohledech
při svíčkách
Sem tam trn..
Stojím zasněžená uprostřed kruhu
Svobodná v Tvém dosažení
Usmířeni..zaostření do srdce
A přece..odcházím zas
..do samoty své
Ve vzpomínce na Tvůj hlas
..roztávám
Mnohá otevření nitra světu
Hudbou očarovaná
Lehkost..je tu
jak zimní obloha Sluncem zalitá
Do duše proniká
na nitkách světelných cest
Někdy je mlčení víc..
A občas zabíjí chladem zimy
Slova jak vločky padají z nebe
a tají..při pohledu do očí
Nesměle se usmívají
Ožívají sny stlačené ke dnu
A venku..mrzne až praští
Koukám, že sníh a předvánoční atmosféra udělal své. Kouzelná básnička .ST***
03.12.2010 21:12:00 | Tamara
moc hezké dílko ST
03.12.2010 17:24:00 | xoxoxo
Koukám, že tu téměř není básníka, kterého by to letošní sněžení nechytlo až někde u srdce!...
03.12.2010 16:23:00 | Špáďa
Krásné obrazy zimní přírody, je zvláštní, že krajina má tolik převleků.
03.12.2010 10:43:00 | carodejka