Cit

Anotace: O podivných pocitech, které svojí podobu získávají až po čase...

V masce skryt děsí mě po nocích,
bez tváře a bez podoby.
Cítím jen sílu jeho zloby,
ve svých vlastních úskocích.

V masce skryt přichází ke mně,
bolest svou mi odhalit.
Žal s nímž musí ve tmě žít,
sděluje mi zdrcen němě.

Jen natáhnout ruku,
jemně jej konejšit...
Jak však upokojit vlastní cit,
jenž v zoufalství o milost prosí?