Anotace: ...........
co se to stalo
kdo toužil po bolesti
proč jen jí na milost bral
jak mohl být tak slepý
tak naivní
a šanci na nohy vstát jí dal
nepohrdla možností
nečekala na nic
a ranila do slabin křehké duše
tělo stalo se nehybným
a vědomím teď hýbou pouze
tahy černé tuše
vzlyk ticho protíná
proniká z nitra ven
a nevyslyšen mizí v náruč nezájmu
kane slza za slzou
ústa jen polykají hořkost
a myšlenky vlídné se ztrácejí potajmu
oči jsou zavřené
víčka nechtějí odhalit slabost
a hlava ztěžkla pod přívalem otázek
uši slyšet nechtějí
klapky drží více než pevně
jako pojistka slouží ze zloby provázek
čas jakoby stál
chvilka věčností se zdá
a bolest se nechce z místa hnout
tak zatnu zuby
ruce v pěsti sevřené
a srdce je odhodlané v boji zahynout...
byla by bez bolesti příchuť rozkoše
či alespoň vjem pocitu, když ruka tělo hladí?
můžem si bez bolesti srdce krásnem nadít
když právě srovnání je přerod na ploše...
16.12.2010 14:37:00 | šuměnka
Je to složité, ale člověk se nesmí litovat, jedině tak může nad bolestí zvítězit, i když...
10.12.2010 21:34:00 | Lota
Boj má svůj smysl do doby, než procitneme s zjistíme, že je to marné... srdce je pouze naším srdcem a má právo znovu milovat, není důvod jej ubíjet... pláč poté je silnější, ty emoce a myšlenky, co pomocí nich se derou nahoru... mnohdy bolí víc, než slov z nevyřčená. ST!***
07.12.2010 19:57:00 | NikitaNikaT.
Lépe umírati v boji bolestí než v posteli lhostejností!!!
07.12.2010 18:26:00 | Lilien
Srdce postavit se musí čelem
neplakat již nad údělem
unést rány porážku
zdolat tmavou překážku
a jít tepat dál...
07.12.2010 17:01:00 | CULIKATÁ