každý se musí nějak živit
každý se musí nějak živit
Anotace: Nikomu nevěnuji... možná tomu umělci, co se choulí u topení, v ruce bloček a tužku.
Když duše umělcova pláče,
má zase jednou co žrát;
nemusí pod most se vláčet
a cizím majetek krást.
Jediná jejich práce je totiž
využít myšlenky z utrpení.
Jak svedeš, svůj žal popiš
a budeš moct ležet u topení.
Autor Karen Blixen, 07.12.2010
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
07.12.2010 20:55:00 Emily Winnacott
V extrémních případech někteří jedinci, když jim múza uteče na kilometry daleko, si dokonce přejí, aby nějaké to trápení pociťovali a měli tak o čem psát.. Těžko říct, jestli je tohle horší něž zločin a nebo jestli se to dá vůbec srovnávat..
Výhodou ale je, že se psaním dá utrpení alespoň trochu zmírnit :)
