Most do nekonečna..
Most do nekonečna..
Pokoušíš mě svou sladkostí
Omámeně nemáš slov
a padáš..hluboko
Do duše, srdce ..
Ospale sníš o nekonečnu
Věčném teď se mnou
Sníst lžičku soli ..
Máme za sebou
Do sněhu ponořená pravda,
než zaprší
Jako ve víně
A ráno se budím..nevinně
Stylově a s nádechem
hlubokým..
Přivřená víčka a tisíc slov
Most bez konce..
Čteš si v mých snech,
když Tě nevidím
Spojili se v nás..
Nebe i Země
V cinkotu dvou sklenic
jednou..
staneš se mnou, já Tebou
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
V obyčejnosti se skrývá krása a napsáno úžasně ST!
09.12.2010 09:59:00 | xoxoxo
Břehy se propojí duhovým mostem a vznikne přemostění duší...Pěkná hra se slovíčky.
09.12.2010 06:38:00 | Danger
Jen za závěr já ST dám,
ten nejhezčí je z básně celé.
A na závěru nejvíc záleží.
08.12.2010 21:48:00 | Paulín
stékají slova
vnímám je znova
a potom branou
souznění
i šedivý den
promění
....
ST
08.12.2010 21:24:00 | Verena
