Čajová chvíle večerní
v tichu, v tom tichu
kde myšlenky lehce hlavou plavou
a vzpomínám, tak rád na zrzavou i plavou
před lety pětadvaceti.
S tikotem hodin stojacích
jen zní, zní mi v uších její smích
a nad desátou večerní
s myšlením zpátky jak mlha
ten smích se rozmnělní.
A s vůní zeleného čaje
ten film, ten vnitřní film se stále hraje.
A s douškem posledním, nad hodinou budoucí
mé srdce stále, tak stále ono je horoucí
pro další chvíle večerní...
omamné ale hřejivé a vonící..jako báseň,krásné!!!
06.01.2011 10:12:00 | xoxoxo
Tak tak... tak hezky napsané, podané, Tvé dílko působivé, zamyšlenkové, ST!***
10.12.2010 06:01:00 | NikitaNikaT.