Anotace: . . .
Na Tvé bílé halence vidím
krátký tmavý vlas,
kterému nápadníkovi patří
nebo jsi chovala
kocoura v náruči
jak mi pořád tvrdíš
. . .
nejsem hloupý
v očích Ti vidím překvapení,
ale já jsem vážně
všímavý člověk,
když jsme se spolu posledně
milovali a Ty jsi usnula,
spočítal jsem každičký
vlásek na Tvojí hlavě
. . .
neoklameš mě
trochu Ti cuká
v koutku, takže máš strach
a ta rudá skvrnka na minisukni
je kapka vína, které
jste včera pili
než jste si k sobě našli
vnitřní cestu
. . .
navíc máš rozmazané
líčidlo u víček
. . .
z toho soudím, že jsi
plakala, když Ti řekl
jak Tě miluje a Ty jsi
ho odmítla, protože
nemůžeš mít dva muže
. .
a neříkej mi, že to není pravda,
protože já jsem opravdu
všímavý a inteligentní člověk
. .
vím, že mě miluješ,
ale já se Tě vzdávám
tuhle šachovou partii
musíme skončit
.
nechci aby ses trápila
a jestli ho miluješ
vezmi si ho
je to Tvůj život
a já byl jen dalším
mužem, který se Ti
postavil do cesty
.
ač bylo to opravdu krásné
a po Tvém boku jsem se rád probouzel
Tady jsi ušel velký kus cesty dopředu.Tome,Ty jsi citlivý a pravdomluvný a pro tyto vlastnosti si Tě nesmírně vážím.V rozhodnutí, které jsi učinil s Tebou naprosto souhlasím.***
12.12.2010 12:48:00 | jitka.svobodova
*a neříkej mi, že to není pravda,
protože já jsem opravdu
všímavý a inteligentní člověk*
..............pěkně napsané, o něčem, kde je všecko nakřivo....i ten...pán, co se rozchází...
12.12.2010 12:01:00 | pamp_elka
Přestože jde o běžný příběh, možná že právě svou přímočarostí má v sobě sílu výpovědi.
11.12.2010 20:30:00 | Jana M.