Hradní zřícenina
Hradní zřícenina
Anotace: Na jinak krásném pěším výletě jsem se jen tak chvíli zastavil, sednul si mezi staré zdi a přemýšlel o všem možném a také o tom, co mi leží na srdci asi ze všeho nejvíce...
Tak mohutná, tak tajemná,
tak kouzelná, tak krásná...
Kameny poskládané její obraz tvoří,
bílý koberec sněhu zkrášlil její nádvoří.
Trosky pevných zdí tu příběhy vyprávějí,
Bílé Paní si dál spolu povídají.
Zbytky hradních věží pýrem obrůstají,
dávné komnaty tu břízkami zarůstají.
Z hořících louční světlo a žár,
jaká cesta nás povede dál.
Trnité keře šípků maskují výhled na krajinu,
krásný to pohled na královnu - na hradní zříceninu.
Tak mohutná, tak tajemná,
tak kouzelná, tak krásná...
Tolik za svůj život zkoušená,
tolik svým životem zkušená,
a teď najednou sama královna v rozpacích,
jaká to společnost a jaká bude dál.
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk17.10.2011 21:48:00 Berry
A když si můžu zdi ještě pořádně ohmatat, polozit, představovat, tiše chodit a lozit... Tak to jsou ty nejlepší zříceniny pod sluncem.
20.01.2011 19:34:00 Helena Lovecká
miluji zříceniny ... právě pro ty možnosti pro představy, které nabízejí ... stejně jako básně :-) ST
16.12.2010 08:57:00 Jarka
To nikdo neví, ale třeba se najde sponzor, který tu královnu zříceninu potěší. Bylo by to hezké.
16.12.2010 06:27:00 Yendas
Culikatá, Čarodějka, Labuť :
Děkuji za komentíky, potěšily. :-) Culikaté navíc za doplnění mých veršů, přesně tak to cítím i já.
15.12.2010 16:55:00 CULIKATÁ
Nejspíš cesta trnitá povede dálavou
smutná mračna plynou zřícenině nad hlavou
bez údržby schátrá zcela
tolik let věřit chtěla
že bude líp
nenalezla však klid
a teď stojí v obavách
zda nepozná větší chlad
než padne docela
-ne,tak dopadnout neměla:((
