Kyvadlo hodin seklo a rozpáralo nebe
A já už nemám sil to látat režnou nití
Čas se jen zastavil
A otočil, by viděl, jak se cítím
Tma vtlačila se skulinou i se svou sítí
A stav, který byl na hraně se rozhranil
A vykopl mě s větou; „už se seber…“
Vesmír se zatočil a vyletěl mi z dlaní
A já už nezvládnu ho přeskupit ni pít
Běh jenom zaváhal
Rameno pokrčil a naleštil svůj břit
A ani světlo nemohlo či nechtělo už jít
A stav, který se položil zas kupodivu vstal
Ukázal bod a řekl; „je to někde za ním…“
To Špáďa:
ad 1/ "šmankote" říká Cecil a já díky ní to slovo miluji, tudíž i od Tebe mne pohladilo
ad 2/ sama jsem tak trochu slon, takže miluji i je / tudíž omluva nutná nebyla
nicméně...mne docela pobavila :D
D.í.k.y Ti...
16.12.2010 13:16:00 | šuměnka
Šmankote, pardon!
Oprava: „...slovní vynalézavost“.
Jestli ráda slony, tak to vlastně může být i bez toho pardónu |;-)
16.12.2010 12:47:00 | Špáďa
Všechno má důvod svůj,
ten nahoře se možná dobře baví,
když padnem do vody a uslyšíme "pluj"..
ale postará se, abychom tam nebyli sami..
;o)
16.12.2010 11:31:00 | Cecilka
Kyvadlo hodin...
v rytmu pravidelně se zpět vrací.
Jinak to u těch přesýpacích.
Pád zrnek oddálí či změní
sypacích hodin otočení.
16.12.2010 09:58:00 | Mourek
...čas, ten skvělý léčitel...
...a tupič břitů, hran...
...ranhojič duší, smutků, těl...
...jen nesmí léčit pouze sám...
Bohatost Tvých myšlenek, jejich neskutečně nápaditých cestiček, kterými je dostaneš na papír (vlastně na modrou), a k tomu úžasná sloní vynalézavost činí Tvá díla opravdu obdivuhodnými!
16.12.2010 00:00:00 | Špáďa
Ukázal bod a řekl; „je to někde za ním…“
zajímavá informace. Bod je bez rozměru a vlastně ani nevíme, z které strany se k bodu přiblížit, aby se to objevilo za ním (někde..).
:o))
15.12.2010 23:09:00 | Zasr. romantik