Po víně

Po víně vinný cítím se
když soumrak zalehne tu zem.
A pod nohami houpe se mi zem
já smutný a zkroušený sám bývám
to sám se ani neusmívám
s večerem hledím z okna ven
a říkám hlasem vnitřním jen
co bylo už tu dávno není.

To těžko se mi brzo změní
jen s vlastní tíhou na prsou
já sám tu vnitřně bojuji.
Pak s touhou lépe žíti ještě vzdoruji
a čekám na slunce ranní.

To přinese mi pousmání

a lepší, nový den

a doufám a věřím jen

v lásku neskutečnou.

Stále věčnou.