Anotace: Najednou, když už jsem chtěla spát, mě napadla tahle krátká básnička.
Tom mi 'lásko' dříve psával,
pak své city zanedbával.
Z lásky nezbylo už nic,
mezi námi nebude jí, nikdy víc.
'Nech mě už bejt!'
Já, k tobě už nic necítím.
Přestaň do ohně olej lejt,
stejně, já se já nezměním.
Já naposledy, hlas jeho slyšela,
naposledy rysy tváře spatřila.
Naposledy si ho od hlavy k patě změřila,
a do temné propasti se zřítila.
Teď už mi je líp,
vzala jsem to za ten čistý cíp.
Z propasti jsem vylezla,
ruku pomocnou jsem přijala.
Pak jsem se jen nadechla,
a zpět ke krásnému životu, se znova přidala.
Tvoje psaní se mi líbí čim dál víc, umí fakt chytit za tu správnou strunu a člověk ta slova doslova cejtí. Jinak, jak si tu tak pročítám tvoje básničky, už sem se začínal bát že tu nic pozitivního nenajdu x)
10.07.2011 01:27:00 | Johny Styx
Je důležité najít novou sílu jít dál, hlavní je že se ti to povedlo. Jinak je tvá báseň docela hezká :-). Azazen
02.06.2011 12:54:00 | Azazen