bezejmenná

Do deníčku píšu křídou
pro ty, kteří p(r)o mě příjdou,
že city zteří, láska okorá,
dnes už nejsi pro mne opora,
jasné zítřky a dnešní prázdnota,
dolévám si placebo života.

V popelníku dvacka vajglů,
kde je exit z toho brajglu,
dvacka vajglů a venku svítá,
už s tebou lásko nepočítám,
je mi šoufl, je mi k blití
z placeba či mého žití.

Dvacka vajglů a z trávy dým
tiše se vytrácí
a já s ním.