Když člověk dospěje, je až neskutečné, jak se jeho vánoční přání změní.

Anotace: já nwm kam o zařadit, není to fejeon ani příběh ani úvaha je to psané na téma týdne blogu Co si přeješ k vánocům, no a já si přeju něco tak prostého, ale nikdo mi to nedá ani ježíšek bohužel to nejde :-(

Když jsem byla malé dítě, tak tradičně s příchodem každé první vločky jsem psala Ježíškovi, (ale to už jsem tu na jedno téma psala a tím byla první vločka). Přála jsem si panenky a hračky, a postupem času se ta přání měnila. Jako dítě jsem nesnášela dárky tipu ponožky, spodního prádla a oblečení všeobecně. Příchodem puberty se to začalo měnit a já si zase přála oblečení a doplňky, které jsem jako malá odsuzovala. A teď v dospělosti co jiného bych si mohla přát, než zdraví a štěstí svým bližním?Ale to největší přání bohužel vím, že mi Ježíšek nesplní. Takové zázraky neumí. Jak se čím dál tím víc blíží vánoce, které podotýkám odmítám z jednoho prostého důvodu vůbec slavit, je mi hůř a hůř. O víkendu jsem byla sobota i neděle nakupovat a v obchodě jsem brečela jako dítě, ale né kvůli hračkám, které mi rodiče nechtějí koupit, ale protože mi některé věci ty rodiče připomněly. Proč to jediné mé přání se nesplní a Ježíšek mi oba dva na štědrý den nevrátí? Moc mi chybí a já bych ty vánoce tak ráda s nimi trávila. To je to jediné a nejprostější, však nereálné přání co mám :-( Vím, že to nejde Ježíšek to nedokáže to nedokáže už nikdo, jen mé vzpomínky, kteté mě buď rozesmějí, nebo jako teď rozpláčou. Já se tak těšila až budu vánoce slavit bez nich až vyletím z hnízda, ještě že jsem hned tak po 18ti nevylítla, protože teď bych s nimi ty svátky slavila klidně denně, hlavně že by tatínek ozdobil vánoční stromek a udělal chlebíčky a maminka by provoněla dům cukrovím. A já se nemohla dočkat než vystydne bramboroví salát a uždibovala bych strouhanku z řízků, protože já maso nejím, ale řízky ošoupu ráda ze strouhanky, jak jsme to moje oždibování doma pojmenovali. Víte, než neztratíte člověka, kterého milujete celým svým srdcem, aniž si to i kolikrát uvědomujete, nebo vás rozčiluje svým napomínámím a podobně, tak vám to ani nedojde. Tak moc mi oba chybí a vánoce jsou přece svátky co se mají slavit v rodinném kruhu, ale když mě ty rodiče chybí a tak píšu tímto způsobem Ježíškovi a prosím ho, aby mi je aspoň na ty svátky poslal domů, jiný dárek nechci, nechci žádnou elektroniku, ani svoje zdraví, chci jen ten svátek oslavit s rodičema, kteří mi tolik moc chybí, že ten svátek začnu akorát tak nenávidět! Asi si budu muset pořídit co nejdřív děti, abych je zase měla důvod slavit, protože já vím, že mé přání Ježíšek ačkoliv by třeba i rád nesplní. Tohle není v jeho moci bohužel :'( Proto užívejte každého svátku vánočního, který strávíte s rodiči, protože přijdou dny, kdy to nebude možné a vám to bude moc líto a jiné přání si ani nebudete už přát. Jak ráda bych si přála tu panenku a napsala o ní Ježíškovi, protože bych byla opět dítě a moje nynější největší přání co se dárků vánočních týče, by bylo splněno a já bych je trávila s rodiči. Nic jiného nechci, jen aby byli oba zase se mnou a to moc a já mohla nakupovat dárky jim, je to tak ničící člověka duši, když vidíte jak všichni nakupují dárky a vy těm co nejvíc milujete ani nakoupit dárky nemůžete, kdy by jste jim je totiž předali?Promiňte, že před vánoci začínám tak smutně, ale mé vánoce smutné budou, bohužel a já bych chtěla tak jednoduchý a prosťounký dárek, ale předem vím, že mi ho nikdo nedá :'-(