..do příběhu..

Anotace: v inspiraci střelkyně1 / děkuji, ale to ona ví...

Poutníčci bledí světem jdou
Ve tvářích z růže odhodlání
A nad řádky se oči sklání
V napětí, jak si povedou…

Znaveni v krocích zpomalují
A únavu si nesou dál
Tak jak jim autor přichystal
Svým příběhem si trpně plují…

Jen čtenář vleže na polštáři
Se ději vkládá v emocích
Na jeho nohách též je sníh
A poutníkům zas oči září

od ohně, který v krbu plá
Ač dalek je a přitom blízko
To propletení hoří jiskrou
Co ozáří snad celou pláň…

A přání bývá skutkem dění
A skutek bývá odměnou
Kdy tíseň scvrklá v ramenou
Se na víru a lásku změní…

Jen já Vám totiž rozumím
Ač na pohovce v teple ležím
Jen já tu Vaše kroky střežím
Jen já znám chlad mrazivých zim

Však za úbočím domek malý
A v něm najdete požehnání
Ó poutníci mí potrhaní
Z cest znavení, však světa znalí…