Princezna je moje sestra!

Jsi Ta, o kterém jsem vždycky snila,
jsi Ta, která mě v těžkých chvílích pdodržela.

Díky jedné smutné básni,
na které se černé myšlenky jen pásly,
jsem poznala Tebe,
Tys seslala mi modré z nebe.

Už nežiji jen v tmách,
užívám si krásy,
libuji si v dětských hrách,
co opěvují ptáci.

Bez tebe bych tu nebyla,
Tebe, jako sestru svou bych nectila,
teď, ležela bych někde sama,
bez jistoty, že dožiji se rána.

Nevím, jak Ti za to všechno poděkovat,
udělalas tolik, jak anděl můj mne střežíš,
Bůh Tě musí prorokovat,
tvé myšlenky jen září!

Ty, se srdcem čistým,
si zasloužíš opěvovat,
Tys, s rozumem moudrým,
jež víš, jak se mile chovat.

Ty, moje sestro velká,
jež vypadáš, jak porcelánová panenka,
co je také strašně křehká,
jak tabulová sklenka.

Tys pomocnou ruku mi podala,
z temnoty mne vytáhla,
vše nejlepší mi přála,
a sebevědomí prohřála.

Nyní, Tě již hýčkat musím,
princezno, všech čistý srdcí,
tys pomoha nám všem,
a vše je krásné na závěr!

Děkuji Ti moc,
za tvou víru i pomoc,
bez Tebe bych tu nebyla,
a krásu zřet bych nesměla.

Svět, ten zkrásněl díky Tobě,
zármutek byl schovám, v jednom velkém hrobě.

Přeji Ti, jen to nejlepší,
zármutek Ti nesluší,
proto se směj zvesela,
a buď ta krásná pomněnka.

Mám Tě ráda,
sestro má,
budeme se stále smát,
zármutky hodíme stranou,
projdeme tou šťastnou branou.

Kde depresi neznají,
a princeznu vysvobození v Tě poznají.