Tvé ruce hladí
kosti mé drtí
lesklý kov chladí
v horkosti smrti
cítím tě v sobě
mé srdce v kleci
v půlnoční době
krve pár deci
tvůj jazyk pálí
má kůže praská
v bolest mě halí
tvá věčná láska
v anemické extázi
tančím každou noc
ať mě hlínou zahazí
lásky tvojí moc
do dna mě vypij
mé oči zmatněly
křídly mě zakryj
můj temný anděli.
Hmm..., asi je jasný, že tohle se mi líbí ještě víc, viď? Parádička!
24.01.2006 21:42:00 | Jan Václav Pražský