Jen tak...

Anotace: Já nevím...

Krvácí,
mé srdce,
plno úsměvů,
dokonale modré,
jako inkoust na tvých rtech...

Dotýkáš se mě,
i když máš ruce podél těla,
vábíš mě,
přestože mlčíš,
ty prázdné pouzdro ideálů...

Bojíš se,
mých průhledných lží,
které protékají žilami snů,
nepolapitelné,
krásné jako noční můra...