NA MORAVSKÉM POLI

Stál hrdě, slunce v zádech,

meč zatím v kožené košili.

Bylo ticho, snad ani nádech,

marně vyhlížel posily.


Svých bojovníků hrstku přepočítal zrakem

a nepřátel je věru tolik,

nedal znát strach, jen tvář zahalil mrakem,

byl Otakar a stál na Moravském poli.


Na pravém břehu Moravy,

rytířská cnost se pyšně dme,

dne toho jasné nebe modravý

"Hle Uhrové tady jsme."


Tak začala bitva, nerovný to střet,

padlo mnoho pánů slavných,

tam otřásl se Přemyslovy svět,

vzhlédl se ve slovech klamných.


Tam padl král, král železný a zlatý,

krví skropilo se bitevní pole,

tam náš národ klesl, Rudolfem jatý.

náš národ, najednou byl dole.


Snad přijde čas,

on zvedne hlavu,

uslyší svobody hlas.

"Za čest a slávu"