Plácá se nakrojený měsíc temnotou,
kuklí se do krajek karamelové noci.
Pro zatracené a ztracené je jistotou,
jako satelit září s pomocí moci.
Duhová kulička snad perla nočního oceánu,
strážce i němí svědek milování.
Hlídá lásku až k ránu,
než do slunce roztaje bez smilování.
Kouzelník,trik noci oponou,
nebojácný rytíř,poslední bojovník cti.
Stává se múzou,nedostižnou ikonou,
on potichounku nocí pluje a svět spí.
Zná naše největší tajemství,
co pácháme pod rouškou noci.
Je to jeho noční hvězdné království,
a mi utajeni v jeho půlnoci.
Přikryti peřinou nevinnosti,
utopeni ve své neviditelné naivitě.
S lehkosti a lacinou drzostí,
zahaleni v odstředivé magnetické absurditě.
S Měsícem si tykám,
tak nevím, jestli objektivní budu??
..třpytivý unicode hledící do osudů
v synchronní rotaci se v tanci s Zemí zmítá
a jeho temná strana není temná ani v nejmenším
tam totiž tajné schůzky mnohdy probíhají
když gravitací svou hladiny přidává i krájí
a objeví se kdykoli, když po něm zatoužím...
06.01.2011 16:11:00 | šuměnka
Páni..krásně krajkově utkaná karamelová noc.Přímo magneticky přitažlivá v nočních slovech zahalená a závěr krásně dílo zarámoval jako obraz ST!
06.01.2011 10:29:00 | xoxoxo