O soucitu
O soucitu
Anotace: vzpomínková
Stýská se mi po dnech
kdy Slunce soucitně koukalo
na mě..na můj zrychlený dech
Den, kdy setkala se noc i den
v jednom objetí..
Když oblékla jsem pravdu
do Tvých dálek s vůní léta
Psala o něžnostech.
Usínala k ránu,
a slzy hledaly cestu ven..
Svět..přestal spěchat na chvíli
Ale pak..
samota odkryla tvář
Bylo chladno..
a nikde nikdo..kdo by hřál
Život stál..bez pohnutí
Pak přišel podzim..
smutně se smál
Jeden den vyšlo Slunce,
prudce ohřálo mi dech
a listovalo mou duší..
Mluvilo o darech,
připomnělo svět plný krásy
A Osud neměl už žádnou moc..
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk10.01.2011 16:34:00 šuměnka
Osud má vždycky moc
/ chcem´li mu šanci dát
aby ji ukázal /
nežádej o pomoc
nechtěj se bát
život je přec taneční sál...
09.01.2011 16:44:00 J's ..
Slunce to nás provází i vzpomínkami, životem..a když je chladno dešťové kapky se i v noci houfují, Slunce koukne a ony se zatřpytí, rosa zazpívá a duha rozveselí další den :)
08.01.2011 23:22:00 carodejka
Moc hezké a trochu provoněné smutkem, neboj, sluníčko zase vyjde a prozáří nám duše, pak zase bude veselo, protože přijde jaro a to svojí krásou všechno přehluší.
08.01.2011 18:55:00 Kars
Nádherná báseň o toužení a následném soužení,
být to skutečnost, pak je to až k zbláznění
ST
