Smrt je kráska v bledých šatech, Smrt je něžný návštěvník,
Smrt je poutník v v temné kápi, Smrt je tichý koledník.
„Teď jsi volná,“ šeptá duši, srdce dlaní zastaví,
a ač ten přechod občas bolí, tak jím vší bolest uzdraví.
Smrt je tišitelka žalů, Smrt je klidnou prázdnotou,
Smrt je nebem, je i peklem, nekonečnou nicotou.
Smrt je půvab, který děsí, Smrt je vlídný léčitel,
to, co všechny odvede si, prostě musí, bohužel.
Smrt je šumem oceánu, Smrt je řevem démonů,
Smrt je mečem, který stíná, Smrt je bleskem bez hromu.
Smrt je to, co stále hledám, Smrt, můj milý těšitel,
Smrt je anděl, jenž mě nechal, milenec i nepřítel.
Smrt je jediná jistota a úleva,bojím se umírání ale smrti ne...nakonec umíráme od narození jen si to neuvědomujeme...smrt je vysvobození a já si jen přeju aby už pak nebyl žádný život:-)))
19.01.2011 10:35:00 | la loba
Pěkné a celkem výstižné :)
Taky jsem kdysi psala básničku o smrti, takovou oslavnou, takže bylo fajn přečíst si něco na podobné téma psané jiným způsobem, navíc tak povedeného. dík. tip :)
16.01.2011 18:20:00 | Trauma
Ted jde o to, co ta smrt doopravdy je... to nikdo neví. Jo tahle se ti povedla -Smrt je: Královna mrtvého světa,
kde po živých je veta.
Královna mrtvého pekla,
paní jež kosou tobě hlavu setla.
12.01.2011 20:32:00 | Rudolf z Falknova
Že bych tu měl v depresivní poesii konkurenci? Velmi silné, rozhodně ST.
11.01.2011 20:59:00 | Trystan ap Tallwch