,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Oceán šeptá usínajícím
v tichu plném lásky a zázraků
smutků skrytých pod hladinou touhy
ve vlnách sil i bezmoci žití
ve vodách bezbřehých pak znějící
mohutný chorál stoupá do mraků
zaklíná zoufalý pláč nebohých
slzy se v kapky úsměvů mění
kolébané v síti rytmů snících
v polibcích náhle ztišených živlů
noc roztavená svitem oblohy
pod hladinou se slzami mizí...
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Oceán toť mocné tajemné těleso
a přibížené v básni
velmi dobře, málem jsem se tam
v představách ztratila,
jak zapůsobilo.
14.01.2011 09:35:00 | s.e.n
Oceán šumí usínajícím a snícím
pod třpytem vlnek v paprskoví
hlubina odkryje svůj taj a poví
že umí krutá být i lahodící...
12.01.2011 10:08:00 | šuměnka
Kapuško, tos napsala moc hezky a já myslím, že není třeba více co dodávat. ST!***
11.01.2011 21:03:00 | NikitaNikaT.
to slovo oceán
zní
zpívá i řve
kvílí i šeptá
je jak cesta
všemi směry...
ST
11.01.2011 20:34:00 | Mbonita
V nebi slzy usychjí
mořem lásky dech se tají
modrásci to dobře znají
klidem srdce kolébají:)
11.01.2011 20:12:00 | CULIKATÁ