Vystoupám od Vltavy nahoru

Vystoupám od Vltavy nahoru,
pohledem dotknu se špičky Petřína,
z Děkanky je dobře vidět.

V půl osmé letadlo je slyšet z mraků,
z těžkých mraků po soumraku.

Prohrabuju se pochybnostma.
Mám je v zakleté. V sobě.

Sem tam něco vlaje ve větru,
zbytky sněhu se dělí po krystalech
a lednový splín mou duši zaleh.

.