Říkám; „nebuď nesvůj, pane!
Má nálada je jen v mý moci
A zmatek kudrnatej pocit“…
Tuhle mě někdo vzbudil s ránem;
v domněnce, že sem kadeřnice
Chtěl vymejt hlavu!
Odemk´ si klíčem z květináče
svý ruce strčil do natáček
a pohledem, co trčí z davu
vykouzlil úsměvů snad nejmíň třiatřicet…
Mám sice zálibu v křeslech
s luxusním vybavením
ale posadila sem ho do skleněnýho pokoje
A potom máchla veslem
/ hlava už trochu pění /
A zatřepala podtlakovym sprayem
se slovy, ať se neboje;
…že nonstop tady mejem…
/ a že maj´elektřice nejspíš prostoje /
Tak tohle fakt je skvělá fantasy!!!
(Tys vypila snad parfém na vlasy!)
Proud těchle veršů, pln skvostných kudrlinek,
tak tryská z modré, že smyl mi pudr z linek!
14.01.2011 19:49:00 | Špáďa
Pro mě pocitová... ale nejenom to. Dodat bych chtěla, že vymejt hlavu potřebuje každý z nás. Někdo vícekrát, nekomu stačí jenom jednou.
14.01.2011 06:28:00 | NikitaNikaT.