Návštěvnost
Noc a den
Noc a den
ráno mne vyplivlo do oceánu bíla
zaplavilo vlnou krystalků
napilo se mé prokleté krve
a rozkrájelo sladkobolný sen
na několik horkých vteřin
proč jen nás to táhne někam dál
dál až ke hvězdám
tam kde kroužíme po své dráze
rychleji než světlo
a kde míjí nás čas
co připoutal moji kůži k té tvé
a použil ji k tanci v plamenech
platíme za vlastní smrt
kapkami
co spadávají do klína
když do dlaní
bereme květ růže
toužíme byt vzhůru
noc a den
i když je cítit divný chlad
*
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk.
věční nomádi tužeb
bloudíme lidskou pouští
a pohár citů vyprahlý
sny sladkobolné nenaplní
na kůži cejch vrásek
ostnem krvavých růží
... lásek vyvanulých ...
a kladivo času
co neúprosně bije
na polach
snad ještě
je čas ...
*
08.02.2011 12:39:00 | HarryHH
@->-- gratuluji k téhle kulaté. Určitě bouchlo nejedno šampáňo...
A taky jsem tady objevil to správné slovo:
Od zítřka nebude protivně drnčet "ranní víla",
ráno mě prostě vyplivne... do oceánu bíla.
30.01.2011 17:16:00 | Šerpík 1
platíme za vlastní smrt
kapkami
co spadávají do klína
když do dlaní
bereme květ růže
toužíme byt vzhůru
noc a den
i když je cítit divný chlad
..ST! Píšeš krásně!
24.01.2011 10:45:00 | xoxoxo
vy bílé, hvězdné oceány
pijáci sladkobolných snů
kéž světlo vaše nezhasnu
když plamenem jsme připoutáni
k tanci rovnodenní brány
v den končící v bezednu
***
Jiří
18.01.2011 23:04:00 | j.c.
...páč lidi jsou obdařeni darem a tem se jmenuje "touha a fantazie" ...
17.01.2011 18:58:00 | WhiteSkull
jisté je jen to že nás to táhne...
15.01.2011 00:56:00 | enigman