Žebrák pocitů...
Žebrák pocitů...
Anotace: ...když víno nezabírá ...
Procházím městem utopeným v smutku po roztátém sněhu
cítím bolest odkrytých ulic i chodníků.
Žalmy linoucí se z chrámů obchodu
přehluší jen šťastný křik dětí
jak na sebe v podvečer volají
se vzrušením
nad příchodem rychle se blížící noci.
Z otevřených oken lákajících svěží skoro jarní vzduch
slyším nadávky i vztek
hlas by z něj ochraptěl.
Pomalu sílící sténání milujících se mužů i žen
skomírající oheň touhy rozhořel.
Smysly mám otupělé
kořeněné víno už nezahřívá mé tělo.
Kráčím pryč a cítím se bědně
jako žebrák před nejistou nocí.
Doléhá na mě vyčerpání z nejvzdálenějších hlubin nitra
i když jsem si v myšlenkách blíž než kdy jindy.
Síly pocitů mě přelévají, vlna za vlnou
tak že se skoro topím v tom, co miluji.
Krok za krokem se z obnaženého města vzdaluji.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk09.02.2011 08:24:00 Sisinka
Uprchneš do říše snění
nalezni na chvíli čas
okamžik rázem vše změní
nad ránem procitnem zas
16.01.2011 22:17:00 Verena
Bez komentáře, bez sdělení
je stejně jasné
že víno změní
jen pohled kolem
a dál?
ST
15.01.2011 23:25:00 NikitaNikaT.
Drahý bílolebkounku, tak tohle dílko je do písmenka a poslední tečky suprově napsané, podané, tak mocka pocitové, jako bych šla s Tebou. Ten obsah tak mocka vtahuje a nutí číst znova a znova... děkuju za skvělé počtení. ST!***
14.01.2011 21:00:00 Lorraine
...Tebou osobité, lehce napsané s čímsi, co nutí zamýšlet se, niterně se dotýkající...ST
14.01.2011 19:33:00 šuměnka
tak to máme stejné pane;
doléhá na mě ukrutné vyčerpání
už nastřádané, nevím vlastně od kdy už?
a nepomáhá víno, spánek, krásná nobl růž
snad věk si konečně mě pomalinku daní
a v noci říkám si, co přijde s ránem??
