kročeje...

kročeje...

Anotace: tudy tam...přes závěje..

šel jsem po chodníku
zahloubán do materie
když mne udeřila
myšlenka do zátylku
a přinutila vzhlédnout...

Ona stála na rohu
jen tak ledabyle
v trochu komické hučce
s lenonkami
opřená o atiku
jako odpověď
na tázání po smyslu
vesmírných hádanek
všech mužů
od šamanů počínaje
přes čarodějné Koperníky
kolem Keplerů
až po Galileje
jako rozmarné léto
mezi hvězdami
s tříkolkou
a dvěma sedátky...

pak mne oslovila
vyzývavě
promiňte pane
jak myslíte
že by se zachoval poutník
u nebeské brány
kdyby jej místo Boha
přivítal Manitou?...

můj sval
zdánlivě na míru ušitý
se roztáhnul napůl šílený
když se zhoupla v bocích
jako náklad něžností
tahem jeřábů v docích
a instinktivně odpověděl
že já bych si s ním dal pár šluků
z mírové dýmky...

její běloskvoucí úsměv
podmalovaný hloubkou
prsního smíchu
vytvořil neodolatelnou směs
vřelé svůdnosti
a já pocítil dávnou touhu
odvážných průkopníků....

správně ty můj antiku...

zavřel jsem oči
natáhl ruce
šlahouny
vyrostlými ze srdce
proplet její
vím o jedné zemi
mnoha ostrovů
týkových lžic
a šavlozubých tygrů...

pojďme je spolu navštívit
má Ikárie...
Autor enigman, 17.01.2011
Přečteno 404x
Tipy 52
Poslední tipující: Actafool, Tanzania, Noc17, Jiparo, TetaKazi, šuměnka, střelkyně1, Sladkalu, la loba, isisleo, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

tak u téhle jsem se pousmála;

* * *

S t á l a
jsem ledabyle opřená
s větnou hučkou na pačesech
zralá i rozhýralá
větrná dívka, stařena
s pohledem do imprese

a sledovala okolí
bez známky zájmu, mimochodem;

v myšlenkách sopek vrcholy

ostrovy četné na východě

červenobílé chocholy

azur a tyrkys v modré vodě
v odrazu skelných fazolí…

a nejspíš právě myšlenka ho udeřila do zátylku
až na okamžik střetli svoje pohledy

jen vyplivla z úst žiletky
a jazyk ostrý jako pilku
co nebyl zvyklý na medy
vmotala do té zápletky…
/ aniž by dala všanc mu jeho mokrou dýlku /

„Znám zemi draků“
pravila…
/ též mimoděk
v svém myšlenkovém rozpoložení
jen jako nutnou poznámku
jak šifru znaků

zhoupla se v bocích / zíral na ni věk

než natáh´ liány, by ustál její vábení
opět rozluštil hádanku
vyhledal cíl

pak rozechvěl se jako silné zemětřesení
zvedl ji jako tsunami
než by se mu zas ztratila…

A pak jí šeptem oznámil;

..na Kalimantan míříme, má Fullereno spanilá..

19.01.2011 16:19:00 | šuměnka

Taky jeden velký úsměv přidávám...někdy to dá ale práci!:)

19.01.2011 15:04:00 | střelkyně1

Eni, já se snažila si vybrat nejaký nejhezčí verš, ale to prostě nejde, protože jsou všechny krásný...To je pohádka, tak vymalované pocity té chvíle, prostě, kdo umí...ST

19.01.2011 13:00:00 | Sladkalu

:-)))..tří-kolková..

18.01.2011 19:17:00 | isisleo

po čase opět plná představivosti a úsměvů při čtení ... ST

18.01.2011 16:54:00 | Helena Lovecká

a zase jeden skvost..ST!

17.01.2011 22:18:00 | hašlerka

Stip

17.01.2011 21:58:00 | Javavia

pro bohyni:-)

17.01.2011 20:57:00 | Mbonita

v příměřích...

17.01.2011 20:36:00 | zelená víla

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí