Sukénka pro makovou panenku

Anotace: Něco pozitivního a primitivního v jednom...

Proč uvadáš, maková panenko?
Upouštíš sukénku, již patřila ti...
Neplač, vždyť víš, že novou ušiju ti.

Nasbírám lístky z lučních kvítí,
kapky čerstvé ranní rosy,
dokud ještě slunce svítí,
do ucha zpívají mi vosy,
usednu k šicímu stroji,
z rosy, lístků a nitek pavučin
ušiju sukénku tvoji,
pak opustí tvou malou duši stín,
ať může do ní světlo projít.