Roztěkaná trnem skořicovým
slunce buší do tmy
ohnivým hákem
rty zalité sirupem javorovým
tvoje zálety a dohry
stávám se jen divákem.
Bez cenzury
řveš mi do srdce
trháš kořeny
obličejové glazury
v citové paruce
oči jako rentgeny.
Štípavá polibkem odumřelým
měsíc sráží nebe do kapek
v sopečné erupci
výčitky s pohledem nakypřeným
z moře lásky ostatek
co nosí břichomluvci.
bez ligatury
noty povšimnutí
shazuješ mi listí
do figury
v smyslu pominutí
zasněná do struktury.
…..pocitového systému.
pověsím se na ohnivý hák
a rozhoupu se na větrném laně
a budu šplhat, točit se do oblak
a klidně rozdrásám si dlaně
však s urputností pokračovat budu
v té akrobacii nebeských rozkoší
chci pocit vykřesat a umořit tak nudu
bude to lepší jen, když se to nezhorší...
24.01.2011 19:24:00 | šuměnka