Návštěva v Nebi

Mlhavé útesy skryly se v dálce,
na krajinu sedl čas.
Díval se kolem všichni z nás,
však každý to vydržel krátce.
Neboť Slunce přiblížilo se Zemi.
Zvířata prchají!
Květiny vzdychají!
A já mohla vztáhnout ruku k Nebi.
Modř se zvláštně zhutněla,
slyším hlasy
z hůry asi
a mračna bránu rozvřela.
Nahoru jsem mohla po duze.
Mám mít strach
a hned se kát
či děkovat za to které zásluze?

Svatý Petr klíče ztratil.
Blázínku, vždyť máš je tu,
pod přehozem ze sametu!
Pak mne zpátky na Zem vrátil.