Život slov

Žiji pro slova, co psaná jsem psal,
výkřikem zní temnota,
v přístřešcích kam schovává se na den noc,
do koutu, kde vlákna pavučin křišťálově zní.

Slova zmizela v jámách bezedných,
papír vzplál touhou být opět popsán,
v záhybech dívčích těl,
nanášet písně a sny tajemné.

Temnotou je slýchán výkřik jmen,
zní,
zní jen pro pár chvil,
než srdce stáhne láskou naposledy.
Žiji kvůli těm slovům,
co chtějí, abych je psal…