Anotace: Dobrou chuť.
Večeři polykám.
Střepy zla
a bramborovou kaši zážitků.
A zvoník
vorař
lidský moskyt
s podlitinou malosti
se prochází mrtvým arboretem.
Až na dřeň baru
ambicí strachu.
Za plentou je tma.
A na dně jikra naděje.
U zdi stojí přítel robot.
Bakelitový Bůh
a slova z cínu.
Přichází k baru.
Rozlévá dětem kumys
do dlaní.
Mlčky se sype ticho a
cinká o linoleum.
Krvavý hlubotisk
zůstává po něm
na místech
kudy kráčeli flagelanti.
Za plentou je tma.
A na dně jikra naděje.
Četla jsem tě tu už kdysi dávno, když jsem sem chodila pod jinou přezdívkou a musím se k tvým textům neustále vracet. Jsou pro mě naprosto dokonalé. Škoda, že už sem nechodíš.
21.07.2014 20:32:06 | iluzionistka
u velmi dobrých veršů mi zamrzne zátylek a trochu se scrvkne... z tohoto ovšem budu muset na rehabilitaci, abych mohl hýbat hlavou
01.02.2011 14:18:00 | drsnosrstej kokršpaněl
A když člověk najde pod jiskrou díru do světa Nadničeho, lépe vyhrát, lépe padnout... Kod ví? Kdo křídla klavírům bere, toho asi uši nebolí, z věčného ticha.
31.01.2011 22:12:00 | kikis