Více než na džemík v šátečku,
po dešti na pohled za duhou
těším se po ránu na tečku
a za ní potom hned na druhou.
Puntíky, co skví se v nadpisu,
potěší oko mé po ránu
(jako to kuří chlad z lápisu),
jitro mi zasadí do rámu.
Najdu-li duši svou v šedi dnů
pokleslou, z radosti vyrvánu,
stačí si rozkliknout v navy blue...
...z teček mám záhy blíž nirvánu.
Kdyby tam vlnky byly,
tak by mě rozrušily,
že v modré, co mě houpe,
já šumnou bych měl koupel... |:-)
01.02.2011 16:54:00 | Špáďa
rozesmáls mě!
/ ani nevím, jak ty tečky vůbec přišly na mysl mi?
možná jenom nechtěla jsem, by názvy trčely tam sami /
a že budou pak tématem pro jiná básnění, je vážně síla!
což teprv kdybych vlnku dávala..i ta by Tě pak rozrušila??
:DDD
já osobně bych raději, dala si šáteček s nadějí...
01.02.2011 10:14:00 | šuměnka
:-) kéž bych byla zelenou .. a né jen Helenou ... s třema tečkama :-)
01.02.2011 01:09:00 | Helena Lovecká