Anotace: z kroků a činů / co spřádaj mlhovinu...
Sbírka: ..splétání pramenů..
U n a v e n á
starobylým klamem tesaným
lží vyšlapou v cestách do nikam
i gesty záludností ve hraní
na hraně poznání
vylétla jsem až nad břemena
do volných prostor, kde to znám
volume dala na maxim
zrcadlo nastavila proti sobě
a zděsila se toho, co v něm vidím;
vyhaslé slunce spadlo do komína
tělo jak hadr pohozený v hrobě
prorezlé srdce a za nehty vina
povadlá zeleň stejně jako jas
a trosky ráhen, přídí
v tapetě balastu a vrás
na zádech prázdnota
A otázky, co duši ve vír zamotaj´…
Jak veliké je hoře?
Jak velká jizva rozerve Ti srdce nitroví?
Kolik že chybí člověku, než nechají ho shořet?
Kde hledat odpověď?
/ čí ústa odpoví??? /
Tak kapko rtuti leť!
A křižuj nebeskou tou plání
A usedni pak smutku na řasy
Nastavte dlaně, ať vypláču tam dobrozdání
Nastavte ústa, ať duha zvěstuje mi lepší počasí…
Jsem zavěšená na krystalu, smyčku kolem krku
…a v srdci nůž, co uříznout měl jenom špičku brku…
Bolavá tuze moc, srdce mi zasáhla ...moc.
Ze srdce nůž jsem vyrvala a zlo od sebe vyhnala....vím, že opodál tu pořád stojí a číhá na příležitost, jak ránu obnovit.
*****ST ***
01.02.2011 12:12:00 | Tamara
Pláču zrovna se taky tak cítím ale pro lidi kteří žijí s vášní je vždy vše na sto procent-radost i bolest...a pak mohou vznikat tyhle silné verše a ja Ti za ně děkuji byť mi zvedly spotřebu kapesníčků.:-))
01.02.2011 11:19:00 | la loba
Nádhera do smutku vtělená!
Či smutek halený v nádheře?!
Chutnám Jich jitra zkalená,
kdy bolest vchází za dveře...
Ač jsou Jich slova možná klam
či strasti dávno minulé,
dneska Jim, Dámo, onikám!
A hladím Jejich splínu lem...
01.02.2011 08:21:00 | Špáďa
Šumi, to je smutná krása a je v ní tolik míst, co zasáhnou až u dna samého srdce...
01.02.2011 07:56:00 | labuť
Tvá slůvka jsou bolavá, nebýt to ty, řekla bych, že jsou pro mě... kdo ví.
01.02.2011 05:59:00 | NikitaNikaT.