Přítel v nebytí
Přítel v nebytí
Na větrech budoucích
písně co nikdy nezní
hádají se s časem
o vzpomínky příští
Sekunda se půlí, čtvrtí,
piliny naší doby usedají
a na podlaze bytí
se smíchají s ostatními
Jsem lusknutím prstu
ozvěnu už nechytíš
tím spíše ani mě
objevím se a zmizím
V pilinách já a Gilgameš
mluvíme stejným jazykem,
ale má slova utichnou,
tys to čekal, darebáku
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Demedalex - Čas, datumy..., si vymysleli lidi, ale co se má stát se jistě stane, dříve nebo později, to prý je osud, tak tedy, čas nehraje žádnou roli.
02.02.2011 12:52:00 | Jeněcovevzduchukrásného
To: Sladkalu
No, musím říci, že vlastně ses docela trefila.
Ale s érou Gilgameše se úplně neztotožňuju, spíš s jeho myšlenkou. Tím smícháním mám na mysli to, že... u věcí, které se už staly, je vlastně jedno, jestli se staly loni, nebo před tisícem let.
02.02.2011 12:35:00 | Demedalex
Báseň hluboká a hluboce výstižná, ST. A jen dodám, jediné co má věčnou cenu je Láska.
02.02.2011 12:26:00 | Jeněcovevzduchukrásného
piliny naší doby usedají
a na podlaze bytí
se smýchají s ostatními
Já už vím ! Tady říkáš, ze se promísí naše doba s dobou éry Gilgameše, se kterou se ztotožňuješ, protože realita tě uvrhuje do pocitu nebytí...Proto ten poslední verš:
V pilinách já a Gilgameš
mluvíme stejným jazykem
...jsem lusknutím prstu...a strojem času přeneseš se tam...?
Líbí se mi takový skrytý smysl textu, prosím tě, napiš, jestli jsem se trochu strefila, jo ?...ST za báseň
02.02.2011 12:20:00 | Sladkalu
